Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skupice jsou TY ČI TA ?

23. 11. 2010

 

JMÉNA TYPŮ LITOMĚŘICE A ROUDNICE

Místní jména zakončená na -ice tvoří nejčetnější skupinu českých místních jmen. Svým původem jsou to nejčastěji mužská jména obyvatelská typu Budějovice (od obyvatelského jména Budivojovici, rozumí se lidé, čeled‘ patřící, sloužící Budivojovi), Lobkovice (Od Lobkovici), Litoměřice (od Ľutomirici), dále pak ženská jména (obecného původu, nikoli obyvatelského), např. Hranice (souvisí s obecným podstatným jménem hranice) aj. Otevřenou otázkou je singulárovost či plurálovost jmen zakončených na -ice.
 Existuje zcela malá kupiria jmen tohoto zakončení, která jsou čísla jednotného. U mnohých se však těžko odhaduje, zda jsou v čísle jednotném, či nikoli. Kde vést v současném jazyku hranici mezi jmény čísla jednotného a jmény pomnožnými? Stejné trápení měli již naši předkové. Svědčí o tom např. Brus jazyka českého z r. 1881, v němž se uvádí: „Často totiž z podoby jména nelze zjistit, zda jde o jméno pomnožné, nebo o podobu čísla jednotného, jako iapř. u jména Roudnice, a jsme v rozpacích, zda máme napsat, že někdo je z Hostivic nebo z Hostivice, Roudiic nebo z Roudnice, z Kaplic nebo z Kaplice.“ Rozhodnutí je lehké pro toho, kdo žije v blízkosti jmenovaných obcí a jméno tná z vlastní praxe. Ale pro toho, kdo místní způsob užívání nezná, bývá rozhodnutí obtížné. To je jistě i jeden z důvodů, proč se někdy některá místní jména (např. Prčice, Sušice, Hosti- vice aj.) užívají v denním tisku (ale i jinde) v čísle jednotném a jindy v čísle množném. Dobrou pomůckou tu býval dříve Statistický lexikon obcí, protože v něm u sporných případů býval údaj o čísle uveden. Tuto pomůcku však nemohl mít na svém stole každý; nová vydání lexikonu obcí uvádějí údaje o čísle jen vyjímečně.
 
Pro zjednodušení přehledu o současné situaci lze doporučit toto řešení: jména obcí zakončená na -ice jsou obvykle v plurálu, kromě těch, která se ustálila jako singulárová (Často označující místo podle vlastností půdy, okolí, porostu apod., např. Bystřice — původně bystrá řeka, Rokytnice, Lipnice podle porostu), Roudnice, Skalice, Jilemnice, Kamenice, Březnice, Kopřivnice, další jsou uvedena v abecedním seznamu místních jmen na s. 69—185v této knize).
Takže správně by ,,češtinsky" mělo být používáno : Ty Skupice (název není odvozen od vlastností okolí, půdy aj.)

Pomnožná jména zakončená na -ice jsou dnes v souladu se spisovnou normou jmény rodu ženského. To, že pomnožná jména na -ice se dříve v příručkách řadila k maskulinům, byl odraz historického stavu; kodifikace byla tedy v rozporu se skutečným stavem v současném spisovném jazyce. Závažnou změnu v rodové charakteristice těchto místních jmen přinesl Slovník spisovné češtiny z r. 1978; přeřazuje je všechna k rodu ženskému. Je to úprava zcela náležitá, nebot‘ tato jména se už dlouho skloňují stejně jako podstatné jméno ulice v množném čísle;
Alena Polívková : Naše místní jména : (a jak jich užívat), Academia 1985
 
singulár >> jednotné číslo 
plurál >> množné číslo